Daniel Stach
redaktor a moderátor České televize
Gordon Neufeld vývojový psycholog, spoluautor knihy Držte si své děti
04.04.2026 20:05, Hyde Park Civilizace
O tom, že by si rodiče měli držet své děti.
O neviditelných vztazích a kontextu.
O tom, co děti nenajdou ve vztazích s vrstevníky.
O otázce citů, kde nejde o to, co říkáme, ale co děláme.
O mladých delikventech a frustraci.
O receptu na agresi dětí.
O pravidlu „rozděl a panuj“.
O nejtěžší práci na světě být nevlastním rodičem.
O tom, že bychom nikdy neměli uhodit dítě.
O pomoci šikanovanému dítěti.
O pomoci tyranovi.
O rituálech pospolitosti.
I o tom, že děti jsou fantastické.
Vývojový psycholog Gordon Neufeld v Hyde Park Civilizace
Stephen Gerard Bowen americký astronaut NASA, 485. člověk ve vesmíru – program Artemis
28.03.2026 20:05, Hyde Park Civilizace
O budoucnosti na Měsíci.
O výhodách pobytu na oběžné dráze.
O tom, že vznášet se nikdy neomrzí.
O několika letech pod vodou na ponorkách.
O kuchyni i zápachu v ponorce.
O chození po jídle.
O tom, že umí být hodně tvrdohlavý.
O dělání věcí složitě, protože je to jednodušší.
O nejlepším účesu i nezbytné lepicí pásce.
Astronaut Stephen Bowen mluvil o životě na ISS i ponorce.
Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře ESERO a Planetum přidal novinky programu návratu k Měsíci.
Simona Bubeníčková, Petr Drahoš a Patrik Sedláček úspěšní čeští parasportovci
21.03.2026 20:05, Hyde Park Civilizace
O paralympiádě.
O čtyřech medailích a krvácejícím nosu.
O nejsilnějších momentech.
O protestu proti účasti Ruska a Běloruska.
O jednom telefonním hovoru.
O černočerné tmě.
O nejlepším brankáři turnaje.
O tom, jak těžké je jet na monoski.
O příběhu, který je za každým sportovcem.
O podpoře a rodině.
I o humoru parasportovců.
Hosty Hyde Park Civilizace byli: paralyžařka a parabiatlonistka Simona Bubeníčková, parahokejista Patrik Sedláček a paralyžař Petr Drahoš.
Milena Grenfell-Baines, Eva Paddock, Nicholas Winton jr. příběh dvou sester zachráněných Nicholasem Wintonem
14.03.2026 20:05, Hyde Park Civilizace
O záchraně 669 dětí.
O skromném hrdinovi Nicholasi Wintonovi.
O druhém životě.
O devátém vlaku.
O „nebudeme brečet“.
O chlebu, banánech a čaji s mlékem.
O dokladech ke svobodě.
O dvou maminkách.
O pletení anglicky.
O televizním pořadu To je život.
O soucitu a síle jednotlivce.
I o tom, že nemáme čekat na něčí rozhodnutí.
Dvě „děti“ Nicholase Wintona Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock a jeho syn Nicholas Winton jr.
Byl to pro mě hodně těžký rozhovor. Myslel jsem si, že po vyprávění životních osudů přeživších holokaustu to bude jednodušší, ale hrozně jsem se mýlil. Pořád jsem si říkal: „Co bych udělal já?“ Několikrát jsem se osobně dostal na hranu emocí.
Je to příběh nejenom o hrdinovi - skutečně hrdinovi – Nicholasi Wintonovi. Zachránil 669 dětí a díky němu jsou dnes na světě doslova tisíce dalších.
Je to ale také příběh o rodičích, kteří byli tak stateční, tak hrdinní, tak odhodlaní, že zařídili svým dětem cestu do Velké Británie, i když s jistotu nevěděli, co je tam bude čekat. Museli se odloučit od svých často velmi malých dětí. Tímhle hrdinstvím jim ale dokázali zachránit život.
Proto jsme chtěli, aby tenhle rozhovor byl hodně rodičích. Tedy o těch, kteří dokázali najít v sobě tu sílu a poslat své děti do neznáma, aby jim dali šanci žít. A taky jsme chtěli, aby byli vidět další hrdinové - ti, kteří obětovali kus ze sebe, nejenom svoje peníze, energii a čas, ale doslova kus ze sebe proto, aby přijali uprchlíky do svých domovů.
„Moomy and daddy Radcliff“, u kterých bydlely Eva a Milena, poslali svoji dceru bydlet pryč, aby nerozdělili dvě malé sestry. Obětovali obrovský kus ze sebe.
Prosím, zkusme si uvědomit, jak obrovský krok udělali rodiče dětí, které Nicholas Winton zachránil. A jak obrovský krok udělali ti, kteří je přijali – přijali neznámé děti, pro které mnohé obětovali. Pro mě je to vlastně neuchopitelné, neuvěřitelné a obdivuji je.
Hned v několika chvílích jsem si říkal, dokázal bych tohle? Dokázal bych rozeznat tu nebezpečnou situaci a dokázal bych tahle tak extrémně těžká rozhodnutí udělat?
Pro mě je v rozhovoru několik nesmírně silných částí. Mimo jiné to, když paní Milena přešla plynule do češtiny a vůbec si neuvědomila, mluví česky. Když sestry vypráví o jídle na cestě i o omluvách, které slyšely, když po tolika letech jeli vlakem (úplně jiným) znovu. Hodně mě zasáhlo, jak Eva vyprávěla, jak vlastně nechtěla svoji mámu, protože měla už novou. Jak si až zpětně dokázala všechno uvědomit. A neumím si představit, jak se musel celý život trápit Nicholas Winton, že ten poslední vlak neodjel o pár dní dřív…
Ani na chvilku nezapomínejme na Nicholase Wintona, který nechtěl, aby o něm lidé věděli, že je hrdinou. Udělal to, co považoval za správné. A v tom je jeho obrovské hrdinství. A taky nezapomínejme, že nebyl sám. Že měl přátele, kolegy, kamarády, o kterých jsme také mluvili. Bez kterých by tohle obrovské dílo, které je nádhernou ukázkou lidství, nejspíš nikdy nemohl zvládnout.
Přiznávám, že jsem před přípravou na tento rozhovor, nevěděl, že jeden ze synů Nicholase Wintona – Robin – se narodil s vážným hendikepem. Jsem vděčný, že Nicholas Winton mladší mluvil o svém bratrovi a že ukázal tu krásu rodiny, která chtěla, aby byl Robin doma, ne v nějakém ústavu.
Celý je to příběh o úžasné stránce lidství, o ochotě obětovat část ze sebe pro druhé, o odvaze a taky o schopnosti rozeznat zlo a postavit se mu svojí lidskostí.
Přál bych si, abychom to ve světě všichni zvládli. Všichni společně.
Děkuji vám, že jste s námi.
Je to příběh nejenom o hrdinovi - skutečně hrdinovi – Nicholasi Wintonovi. Zachránil 669 dětí a díky němu jsou dnes na světě doslova tisíce dalších.
Je to ale také příběh o rodičích, kteří byli tak stateční, tak hrdinní, tak odhodlaní, že zařídili svým dětem cestu do Velké Británie, i když s jistotu nevěděli, co je tam bude čekat. Museli se odloučit od svých často velmi malých dětí. Tímhle hrdinstvím jim ale dokázali zachránit život.
Proto jsme chtěli, aby tenhle rozhovor byl hodně rodičích. Tedy o těch, kteří dokázali najít v sobě tu sílu a poslat své děti do neznáma, aby jim dali šanci žít. A taky jsme chtěli, aby byli vidět další hrdinové - ti, kteří obětovali kus ze sebe, nejenom svoje peníze, energii a čas, ale doslova kus ze sebe proto, aby přijali uprchlíky do svých domovů.
„Moomy and daddy Radcliff“, u kterých bydlely Eva a Milena, poslali svoji dceru bydlet pryč, aby nerozdělili dvě malé sestry. Obětovali obrovský kus ze sebe.
Prosím, zkusme si uvědomit, jak obrovský krok udělali rodiče dětí, které Nicholas Winton zachránil. A jak obrovský krok udělali ti, kteří je přijali – přijali neznámé děti, pro které mnohé obětovali. Pro mě je to vlastně neuchopitelné, neuvěřitelné a obdivuji je.
Hned v několika chvílích jsem si říkal, dokázal bych tohle? Dokázal bych rozeznat tu nebezpečnou situaci a dokázal bych tahle tak extrémně těžká rozhodnutí udělat?
Pro mě je v rozhovoru několik nesmírně silných částí. Mimo jiné to, když paní Milena přešla plynule do češtiny a vůbec si neuvědomila, mluví česky. Když sestry vypráví o jídle na cestě i o omluvách, které slyšely, když po tolika letech jeli vlakem (úplně jiným) znovu. Hodně mě zasáhlo, jak Eva vyprávěla, jak vlastně nechtěla svoji mámu, protože měla už novou. Jak si až zpětně dokázala všechno uvědomit. A neumím si představit, jak se musel celý život trápit Nicholas Winton, že ten poslední vlak neodjel o pár dní dřív…
Ani na chvilku nezapomínejme na Nicholase Wintona, který nechtěl, aby o něm lidé věděli, že je hrdinou. Udělal to, co považoval za správné. A v tom je jeho obrovské hrdinství. A taky nezapomínejme, že nebyl sám. Že měl přátele, kolegy, kamarády, o kterých jsme také mluvili. Bez kterých by tohle obrovské dílo, které je nádhernou ukázkou lidství, nejspíš nikdy nemohl zvládnout.
Přiznávám, že jsem před přípravou na tento rozhovor, nevěděl, že jeden ze synů Nicholase Wintona – Robin – se narodil s vážným hendikepem. Jsem vděčný, že Nicholas Winton mladší mluvil o svém bratrovi a že ukázal tu krásu rodiny, která chtěla, aby byl Robin doma, ne v nějakém ústavu.
Celý je to příběh o úžasné stránce lidství, o ochotě obětovat část ze sebe pro druhé, o odvaze a taky o schopnosti rozeznat zlo a postavit se mu svojí lidskostí.
Přál bych si, abychom to ve světě všichni zvládli. Všichni společně.
Děkuji vám, že jste s námi.
Ben Hodges a Pavel Hnát vojenský a ekonomický pohled na konflikt na Blízkém východě
07.03.2026 20:05, Hyde Park Civilizace
O nejasném cíli.
O íránském jaderném programu.
O tom, kolik stojí válka.
O tom, že nejsme připraveni na útok stovek dronů.
O byznysu.
O pomoci.
O klíčové tepně světové energetiky.
O dvourychlostní Evropě.
O Spojených státech pod vedením Donalda Trumpa.
Hyde Park Civilizace o vojenském a ekonomickém pohledu na konflikt na Blízkém východě s armádním generálem ve výslužbě Benem Hodgesem a ekonomem Pavlem Hnátem z Vysoké školy ekonomické v Praze.
starší vysílání, strana 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104
© Daniel Stach 2012-2026 Obsah, design, programování: MaD speakers, Džuny & STACH software
Veškeré zveřejněné materiály jsou buď majetkem týmu HPC, Daniela Stacha a nebo jsou zveřejněny se souhlasem autora.
Probematiku Japonska konzultuji s Pavlínou Stachovou, akce komentuji a moderuji se svým parťákem Miroslavem Lencem
Veškeré zveřejněné materiály jsou buď majetkem týmu HPC, Daniela Stacha a nebo jsou zveřejněny se souhlasem autora.
Probematiku Japonska konzultuji s Pavlínou Stachovou, akce komentuji a moderuji se svým parťákem Miroslavem Lencem
