redaktor a moderátor České televize

Radan Huth ředitel, Ústav fyziky atmosféry AV ČR klimatolog, katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodově

29.05.2021 20:05, Hyde Park Civilizace
Radan Huth

Hyde Park Civilizace o klimatické změně: Mělo by se víc investovat do výzkumu a neexistuje konkrétní hodnota oteplení, za kterou už přijde pohroma. Říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, klimatolog Radan Huth. Co ovlivňuje změnu klimatu?

Helga Hošková-Weissová přežila Terezín, Osvětim, Freiberg a Mauthausen

22.05.2021 20:05, Hyde Park Civilizace
Helga Hošková-Weissová

„Já jsem měla takovou malinkou panenku, protože velkou jsem si s sebou vzít nemohla, ta by se byla nevešla do předepsaného zavazadla, měli jsme povolených 50 kilo. A tak jsem si vezla jen malinkou panenku, měla jsem jí v kapse. Udělala jsem jí batoh, upletla jsem jí svetr a dala jsem jí transportní číslo. Jela se mnou do Terezína.“ Popisuje Helga Hošková-Weissová transport do terezínského ghetta. Později ji čekala ještě Osvětim, Freiberg a Mauthausen…

Pro mě to byl z pohledu emocí nejtěžší rozhovor, jaký jsem kdy dělal.
Helga Hošková-Weissová. Přežila Terezín, Osvětim, Freiberg a Mauthausen.
Rozhovory s přeživšími holocaustu jsou, myslím, naprosto klíčové. Pomáhají nám totiž nezapomenout. Nikdy nesmíme přistoupit na to, že budeme věřit, že „to nebylo tak hrozné“, že necháme hrůzy holocaustu zlehčovat. Ono to totiž „nebylo tak hrozné“, ono to bylo mnohem horší.
Díky přípravě jsem znal před rozhovorem příběh paní Hoškové-Weissové, četl jsem její knihy i rozhovory s ní. Věděl jsem tak, jaký příběh bude vyprávět. Přesto byl pro mě nesmírně silný a těžký. Někdo možná řekne, že jsem to nezvládl, že jsem nedokázal udržet dostatečný odstup. A přijímám to, sám si nejsem jistý. Pro mě to byl z hlediska emocí nejtěžší rozhovor.
V jejím příběhu slyšíte o stále se stupňující hrůze proložené krátkými okamžiky velikého štěstí. Paní Hošková-Weissová popsala, jak šila oblečky pro panenky a dávala jim transportní čísla. Jak se jí znovu před očima vybaví děsivé zážitky jen když vejde do Veletržní ulice. Jak sledovala chlapce, kteří si nesli lopaty, aby si vykopali hroby, než je nacisté zavraždili. Jak čekali, jestli se spustí voda, nebo plyn. Jak jim bylo jedno, jestli je zabije bomba, jen když budou s maminkou spolu. Jak se jim Češi snažili pomoct a jak v ruce držela český chleba a slyšela češtinu. Jak prošli branou a viděli Smrt. Popsala, jak procházela hrůzami holocaustu.
„Tomu (co se dělo v Osvětimi) se ani nedá říkat život. To bylo něco tak příšernýho. Nelze to popsat. Ti, co tam byli už dýl, v tom lágru, tak nám říkali, že na druhé straně byly plynové komory a ty komíny, co kouřily, tak tudy lidi procházeli. Já vím, že třeba kamarádka řekla: „Zejtra až Ti přistane na nose saze, tak to budu já.“ Tak to bylo.“
„Mauthausen, to byl konec. My jsme myslely, že jsme na konci života. To byl hroznej pohled. Lidi už ani nevypadali jako lidi. To byly kostry. Vyhublý kostry, živý mrtvoly. Nemůžete si představit, co se může stát s člověkem. Něco strašnýho… Už jsme byly tak odevzdaný. Co jsme mohly dělat? Tak bysme bývaly šly do plynu. Ale náhodou jsme tam nešly. Už jsme s tím byly smířený.“
Když slyšíte ty hrůzy, je to strašné. Ale pro paní Hoškovou-Weissovou to bylo daleko hroší. Ona je prožívala znovu. Prožívala je znovu proto, aby varovala, aby nám dala větší šanci nezapomenout a bránit se zlu. Kdo a jak se má bránit? Lidé a tou krásnou částí lidství. Protože dobro v lidech je a není ho málo.
Ptal jsem se, jestli nějaké lidství zbylo v Mauthausenu: „Mezi těmi Němci určitě ne. Ale byla ohromná solidarita mezi těmi vězni. Tam se projevilo to lidství. V téhle chvíli to na jedné straně byla strašná zrůdnost a nelidskost a na druhé straně ta ohromná síla toho přátelství a té vzájemné pomoci. A to bylo to lidství.“
A to je naděje. Ta krásná část lidství.
Hluboce smekám za sílu, kterou paní Hošková-Weissová v sobě našla, aby s námi tyhle hrůzy prožila znovu. A je na nás, abychom nezapomněli.
Nikdy nezapomněli.

Charles Rice nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství

15.05.2021 20:05, Hyde Park Civilizace
Charles Rice
O příběhu vytrvalosti.
O výzkumu viru žloutenky typu C.
O selháních i naději.
O náhodném setkání.
O úspěchu.
O léčbě žloutenky typu C.
O Nobelově ceně.
O „hobbyholictví“.
I o situaci, kdy se ve 4:30 neotočíte na druhý bok a nejdete zas spát...
Charles Rice, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství.

Satchin Panda profesor, Salkův institut pro biologický výzkum, USA

08.05.2021 20:05, Hyde Park Civilizace
Satchin Panda
O vnitřních hodinách našeho těla.
O tom, jak je seřídit.
O časově omezeném stravování.
O důležité roli světla.
O důsledku střídání času.
O cirkadiánním kódu.
O správném spánku.
O vanilkových luscích.
I o oblíbených hodinách.
Satchin Panda, profesor Salkova institutu pro biologický výzkum v San Diegu v USA

Jiří Bičák teoretický fyzik

01.05.2021 20:05, Hyde Park Civilizace
Jiří Bičák

O Albertu Einsteinovi v Praze.
O tom, jak vidí svět.
O spolupráci s nositeli Nobelovy ceny Rogerem Penrosem a Kipem Thornem.

  • O tom, jak se mu smál Stephen Hawking.
  • O největším rodinném problému.
  • O teorii relativity i jejích praktických aplikacích.
  • O nevyvěšování vlaječek.
  • I o nepříliš dokonalé hře na housle…

O tom všem a ještě dalším jsem si povídal s teoretickým fyzikem profesorem Jiřím Bičákem.

starší vysílání, strana   1    2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72   73   74 
© Daniel Stach 2012-2021    Obsah, design, programování: MaD speakers, Džuny & STACH software
Veškeré zveřejněné materiály jsou buď majetkem týmu HPC, Daniela Stacha a nebo jsou zveřejněny se souhlasem autora.
Probematiku Japonska konzultuji s Pavlínou Stachovou, akce komentuji a moderuji se svým parťákem Miroslavem Lencem