Daniel Stach

Kombinace fyziky, biologie, filozofie i práva. To je „Evoluce svým vlastním tvůrcem“. Knihu, která vede “Od velkého třesku ke globální civilizaci“ a popisuje vývoj světa i lidstva,napsal Miroslav Veverka, bývalý soudce Vrchního soudu. Tvrdí, že „moderní doba churaví“. Lidstvo se ale už dostalo dál a nová doba hledá východisko z krize. Jaké vidí on? Jak moc (nebo málo) by měl (a reálně může) člověk ovlivňovat vývoj světa? Co všechno spolu souvisí? Jak se ovlivňují humanitní a technické vědy?

Přezdívají jí královna kovu a skla. Časopis Evening Standard ji zařadil mezi stovku nejvlivnějších žen Londýna. Předsedala komisi, která vybrala Kaplického návrh nové Národní knihovny. Eva Jiřičná žila dvaadvacet let v exilu, dnes má domov v Londýně i Praze. Jaká jsou současné architektonické trendy? Mohou čeští architekti konkurovat kolegům ze západní Evropy? Kam se architektura vůbec ubírá? Odpovídala Eva Jiřičná.

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Woodrow Wilson - exkluzivní host Hyde Parku Civilizace. „Jak vznikl vesmír? Velkým třeskem. A tady máte důkaz – změřili jsme kosmické reliktní záření,“ mohl říct v roce 1964 Robert W. Wilson. S kolegou Arno Penziasem tak nabídli potvrzení odpovědi na jednu z klíčových otázek lidstva: "Co byla na úplném začátku?" Jak záření změřili? Jakou roli hrál při objevu holubí trus? Co se mu líbilo a co naopak vadilo při práci ve slavných Bellových laboratořích? A na co by se měli fyzici zaměřit dnes?
Rozhovor jsme předtočili v pondělí 3.11.2014

"Infektologie je krásný obor. Všechny infekční nemoci jsou zajímavé." Takto o své profesi mluví primářka Hana Roháčová. Vede jedno ze dvou zařízení v České republice, které je připraveno pro léčbu člověka napadeného virem Ebola. Jak tato speciální karanténa funguje? Může se krvácivá horečka, která děsí svět, dostat do České republiky? Kterých nemocí bychom se měli bát?

„Jsem neuchopitelnej snílek realizátor,“ tvrdí o sobě mořeplavec Rudolf Krautschneider. Byl na všech kontinentech, na plachetnici Polárka obeplul Antarktidu a teď si staví vor na půlroční cestu Atlantikem. Smrky si kácí sám, vyplout chce už za pár týdnů. Z Portugalska do Ameriky a díky Golfskému proudu zpátky přes oceán do Evropy. Na podobném plavidle se to ještě nikomu v historii nepovedlo. V roce 1994 začal vozit na "suché" plavby lidi, kteří chtěli odvyknout závislosti na drogách. Navíc pomáhá dětem z dětských domovů.