Daniel Stach
redaktor a moderátor České televize
Steve Hughes neuropsycholog
Současné školství podle něj není dokonalé: biflování letopočtů nebo seznamů literárních děl, pasivní přijímání informací, málo prostoru pro kreativitu a aktivitu. To a řada dalších tradičních postupů při vzdělávání dětí zabraňuje školákům, aby využili veškerý svůj potenciál. Ředitel Centra pro výzkum vývojového vzdělávání a bývalý prezident Americké akademie dětské neuropsychologie Steve Hughes využívá poznatků moderní neurovědy a hledá způsoby, jak zlepšit vzdělávání dětí - a to už od těch nejmenších. Nabízí řešení například inovativní proudy jako montessori nebo waldorf? Komu tradiční školství vyhovuje a komu ne? A co děti s různými odchylkami jako ADHD? Mohly by být v jiném systému vzdělávání považovány za “normální”?
Netlumočená verze v angličtině je k dispozici na stránkách pořadu.
Rok od Majdanu mimořádné vysílání ČT24
Tématicky zaměřené mimořádné vysílání ČT24 s rozhovory s Petrou Procházkovou, Vincencem Kopečkem, Liborem Dvořákem a dalšími hosty.
Julius Lukeš parazitolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovich
„Ze všech organismů na světě je většina parazitů,“ říká profesor Julius Lukeš, parazitolog, profesor Jihočeské univerzity, člen Učené společnosti ČR. V České republice se u široké veřejnosti zapsal tím, že snědl tasemnici. Ve vědeckém světě se svým výzkumem zaměřuje především na zkoumání Trypanozomy (přenáší ji moucha Tse-tse), která způsobuje spavou nemoc, tedy tzv. „hrob bílého muže“. Jaké nemoci parazité způsobují a proti jakým naopak chrání? S léčbou jakých chorob mohou pomoct? A proč si prof. Lukeš myslí, že jsou parazité „hezcí“?
Jan Kolář ředitel České kosmické kanceláře
Už téměř padesát čtyři let létáme do vesmíru. Kam jsme se za tu dobu posunuli? Jak vypadá život na oběžné dráze? A co je za ní? Je budoucnost kosmonautiky v nepilotovaných letech? Co nám vůbec mohou sondy přinést? Do naší galaxie i mimo ni jsme se v sobotu vypravili s ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem v jubilejním stém dílu Hyde Parku Civilizace.
Jan Trachta, Marianna Durilová chirurg, pediatrička - Lékaři bez hranic
Leprosárium v Indii. Válkou zmítané Kongo. Zemětřesením zničené Haiti. Nejen tam pomáhal chirurg Jan Trachta spolu s Lékaři bez hranic. O tom, že Médecins Sans Frontières dělají přesně to, proč on chce být doktorem, se dozvěděl, když seděl v čínském vězení - s kamarády byl zadržen při splouvání horního toku Brahmaputry. Co všechno musela zvládat v Jižním Súdánu pediatrička Marianna Durilová navíc ve srovnání s mužskými kolegy? Na co se nelze připravit v medicínské praxi u nás? Jak vypadají západním světem často zapomenuté konflikty pohledem lidí, kteří zachraňují životy přímo v terénu? V jakých pracují podmínkách? Jak je berou místní? A bojí se o vlastní zdraví?
Měl pravdu. Jen jsem postupně došel k tomu, že není dobré mít strach, protože ten svazuje a člověk nereaguje správě. Je ale nutné - tak nutné! - mít respekt. Bez respektu jde o zdraví anebo o život. Člověk musí znát své hranice.
Vím, že nemám na to, abych jel na misi s Lékaři bez hranic. To je daleko za hranicemi mých schopností. Síla lidí, kteří tohle dělají je úžasná.
Já smekám - nejen proto, co a jak zvládnou, že svojí prací pomáhají v těch nejrizikovějších zemích světa, ale také proto že tím pomáhají i nám v České republice. Tím, že popisují svět, který je nám na první pohled vzdálený, ukazují i jaký je ten náš. Člověk nemá zapomínat kde a v jakých podmínkách má možnost žít..
Veškeré zveřejněné materiály jsou buď majetkem týmu HPC, Daniela Stacha a nebo jsou zveřejněny se souhlasem autora.
Probematiku Japonska konzultuji s Pavlínou Stachovou, akce komentuji a moderuji se svým parťákem Miroslavem Lencem





















































































